No tak úplně na cestách to není, i když já bych se nebránila. Mým snem by bylo protrajdat léto někde mimo domov. Už proto, že bych se vyhnula zavařování a ostatním pracem, které M. považuje za důležité. A tak jsme alespoň vyjeli na týdenní pobyt. Většinou nesdílím fotky z dovolené, protože je to věc intimní a nechápu, proč se o ni dělit. Nicméně v tomto případě je to trochu jiné.
V čem je to jiné? Asi v tom jak stárneme, zpomalujeme se. Já najednou vnímám úplně jiné věci než v době, kdy jsme na stejné místo jezdili a bez zdolání vrcholu hory jsem považovala dovolenou za špatnou. I v inspirativním prostředí, které mne obklopuje na ubytování. To vše má ve výsledku vliv na moje tvoření, pocity a radost z tvorby.
💗 Co jsem vytvořila
Vlastně mi ani nevadí dnešní déšť, protože jsem si sebou pro tyhle případy vzala i prošívání svojí deky. Prošívám ručně perlovkami, svazuji bavlnkami Mouliné. Co jsem si hodila do krabičky, to používám. Byly to převážně červené barvy, některé perlovky jsou melírované a přihodila jsem i zlatobéžovou. V minulém příspěvku jsem psala, že jsem si deku nastehovala a jako další zajištění mi slouží svazování. Deka je víceméně pravidelná z velkých čtverců šitých jako #šití_bez_not , tedy zbytkové šití a velmi volně pojaté sešívání. Svazování jsem přidala do vnitřních čtverců a prošívání vedu mezi svázanými body. Nevyměřuji, neřeším. Orientuji se spíše vzorem, abych nemusela šít například přímo ve švovém přídavku.
Ale hlavně, já si tohle šití užívám. Bez ohledu na to, zda někomu vadí, že je křivé, že stehy jsou příliš dlouhé, příze Perlovka taková a maková a kdo ví co ještě. Je to moje práce. Můj pocit a moje Takhle se mi to líbí!
Nebuďme dogmatici. Patchwork nemá pravidla. Pokud si je někdo stanoví, jsou to jeho pravidla. Patchwork není řemeslo, je to umělecká disciplína bez ohledu na to, že šití může být chápáno jako řemeslo. Je to jako s pletením košíků. Můžete je mít hrbaté jako jsou ty moje (logicky, dělám je jen jako hobby). Nebo dokonale řemeslně zvládnuté, včetně ozdobného prošívání. Každého cesta bude jiná a není to o tom, že bych práci odflinkla. Nemám kraje látek vyjeté ze švu, a to je důležité. Všechno ostatní je už jen moje cesta.
Tady bych se zastavila u komentáře na FB. "Zase plasty". Ano je plastové, mohla jsem si ho i vyrobit ze dřeva, ale chce to opravdu kvalitní materiál a já si s tím nevěděla rady. Jedná se o originální značítko značky Clover. Tedy sice plast, nicméně není jednorázový. A naopak, nikdy bych si nekoupila dřevěné za pár korun z nejmenovaných levných obchodů.
💚 Něco recy
Tak tohle téma jsem si přivodila sama. Zdatně jsem se celou dobu vyhýbala ostnatým drátům různých ohrad na pastvinách, nevšimla jsem si ale hřebíku, když jsem lezla pro klubíčko, které mi spadlo z balkonu a... vyrobila jsem si dírku na lněné sukni. A protože s sebou vždy tahám různá zbytková klubíčka, tak se našlo i takové, které mi pomohlo díru zakrýt. Zaplácla jsem ji květinkou a ještě jsem přidala další, aby o té jedné nebylo líto.
📷 foto jen tak
Dnes je těch fotek více. Nechybí ani tkaní v barvách podzimních Apl a Jimmy.
Přidávám ještě fotky z našeho ubytování a jeden postřeh. Majitelka mi řekla, že přijedou další Češi. A přijeli. Slováci. A mně to přišlo naprosto fantastické. Jsem ze slovensko-české rodiny, a tohle mne opravdu potěšilo. I dlouhá léta rozdělené státy mají stále lidský rozměr.
