Perlovky

 Dostala jsem bavlnky hned od dvou kamarádek a rozhodla jsem se je co nejvíc využít. Jednak prošívám svoji košilovou deku těmito bavlnkami a jednak jsem se rozhodla oprášit některé svoje práce a postupy. Psala jsem totiž kamarádce, že perlovku používám i jako horní nit. Našla jsem ještě kousek látky z deky, kterou jsem přešívala a vyrobila jednoduchá podkafíčka. Určitě se budou hodit k dece. Deku jsem šila novou i tu přešívanou a podkafíčka budou slušet oběma. 

Ten zbytek látky ze zadní strany deky měl potisk, který mne inspiroval ke vzoru. Šila jsem na šlapacím stroji a vysvětluji to ve videu, které připojím pod obrázek. Výplň Termolín 140.  Jehla síly 110, trochu povolené napětí horní nitě, delší steh a spodní nit běžná bavlněná. Do elektronického stroje bych perlovku asi nezkoušela, moje stroje s tím nemají žádný problém. Jsou to vlastně taková jarní podkafíčka, protože jako ty nitky nás začnou na jaře obklopovat barvy.

 Pokud se Vám video nezobrazuje, tak je možné ho přehrát TADY.

Stále se mi nedaří zvýšit hlasitost i když mám mobil před sebou, tak snad to nějak vychytám. Nemohu mluvit víc nahlas.  

Když jsem psala o dece, kterou jsem přešívala a psala jsem o ní ZDE a ušila jsem ještě skládací tašky. Návod najdete na mé stránce s návody, jen základ tašky je malinko větší než v návodu.

Na závěr přidám nějaké odkazy. V létě jsem hodně psala o programech na návrhy quiltů. Tak ZDE je jedna nástěnka s návrhy v programu Catquilt. Program se neustále zdokonaluje já si v něm občas nějaké návrhy také udělám. 

Já už dlouho sedím nad tímto příspěvkem, tak s tím půjdu něco udělat. Třeba s Petraki. Její ranní sestavu se snažím cvičit každý den. 

Opět kdo nevidí video, tak TADY.

Zítra budou nové pokyny k šití variabilní deky u Jitky (viz minulý příspěvek). 

Přeji krásné dny. jamala

Pozvánka Variabilní deka 2021

 Dnes bych Vás jen chtěla pozvat na jedno šití. Je to takové tajemné šití aneb Mystery Quilt. Je to tajemné šití i pro autorku návrhu, protože ani ona neví, jakou deku ušijete. Autorkou návrhu je Jitka Chumchalová a postup a další pokyny bude postupně zveřejněný na jejích stránkách. KLIK na její stránky, kde se všechno dočtete. Návod je zdarma. Na ušití první části máme ještě týden, než bude zveřejněna část druhá. Píšu máme, protože se chystám šít také a možná někoho nalákám. Deka je šitá rychlými postupy, dílky nejsou malé. Kdyby Vás vyděsila spotřeba materiálu, tak vzhledem k tomu, že ani autorka neví, jaký postup si vyberete, tak není možné spočítat přesně. Píšu o tom proto, že mne to také trochu zabrzdilo, protože nemám žádnou látku v takovém množství. Ale určitě zůstane a pokud zvolíte některé postupy u kterých zůstane větší "odpad", tak není problém ještě použít třeba na polštáře nebo rozšíření deky. Také je možné šít deku jako scrap nebo zvolit ladění barev od světlých po tmavší nebo naopak. Pro mne výzva, ale moc se těším. A ráda podpořím i českou autorku návrhu. Ještě nejsem rozhodnutá, co se postupujícího šití ukážu, tak i ty látky, které jsem vybrala berte jako ilustrační.

Ještě dodám, že flanelku už mám nastehovanou a budu ručně prošívat, tak to bude na delší dobu. A tak přidám ještě fotky, jak to chodí u nás doma. Je pár drobností, které jsem tady ještě neukázala, ale třeba někdy příště.

Žízeň ... a, ja, ja, ja, jaj
Žízeň ... a, ja, ja, ja, jaj
Žízeň ... a, ja, ja, ja, jaj
      Žízeň ... a, ja, ja, ja, jaj, jaj

Sousedčina kočka je akrobat. Chodí v noci k nám na zápraží. Má tam teplo a měkkou deku.

Zima se zeptala, co jsme dělaly s Vendulkou v létě. No přece chodily na louku na dobromysl.

Abychom si mohly upéct pizzu a panička udělat čaj na svoje neduhy.

Náš nejtěžší šlapací stroj, Lada 35. Máme jen hlavu, tak jsem M. přesvědčila, že ji musí nasadit do nějakého jiného stojanu. Stroj máme už nejméně tři roky, je to takový chudák, co byl určený na vyhození, protože ze stojanu někdo udělal stoleček. Problém bylo chybějící cívkové pouzdro, které je jiné než u domácích strojů, ale M. sehnal u jednoho opraváře. Ještě jsem na něm nešila, uvidíme.

A pracuji, a pracuji, a barvím, a barvím.

Krásné dny přeji. jamala

Jak začít s patchworkem II

 Druhé pokračování mého úvodního článku o tom, jak vidím patchwork po čtvrtstoletí šití. Hodně se  ohlížím se ke svým začátkům. Rozhodla jsem se udělat i praktickou ukázku toho, co jsem v článku napsala. 

Napíšu něco k výběru oblečení k recyklaci. V tomto případě košile. Je potřeba bez váhání vyřadit oblečení, které už vhodné není, protože je opravdu hodně obnošené. Mohou z něj být koberečky, nebo něco jiného. Občas někde čtu názor, že nemá cenu se s dekou ze starého oblečení šít. Částečně to může být pravda. Někdy je oblečení skoro nové a pak je skvělým materiálem k šití. Pokud nové není, musím s tím prostě počítat. Navrhnout si jednoduchou deku, kterou budu užívat nějaký ten rok. Deku s příběhem, kterou budu třeba někdy opravovat. Moje vznikající deka má příběh. Materiál je od tří kamarádek. Flanelové košile, rozešité dětské košile a jeden kousek špatně probarveného flanelu. Deka bude tedy flanelová. U obyčejných košil budou lepší bavlněné, ale pokud je nemám, tak si s tím nebudu vůbec lámat hlavu. Jen na to musím myslet při žehlení a trvalé vystavení takové deky na slunci může způsobit rozpad směsové košile. Jsem si vědoma toho, že složení látek by bylo velké téma, včetně fleece na zadní stranu dek a tak to nechám na uvážení každého tvůrce.

U recyklace si většinou nevybírám látky ke vzoru, který jsem si vybrala, ale naopak. Mám materiál a s ním musím pracovat. K němu musím vymyslet nebo vybrat vhodný vzor.

Tento projekt je pro úplné začátečníky. Nebudou tam ani zámečky, takže žádné záludnosti. Projekt je ale vhodný i pro zdatné patchworkářky. Stálé čtenářky (čtenáři?) si možná vzpomenou na video s ručním šitím tašky, které jsem tady před časem sdílela. A právě pro ty chvíle pomalého šití je takový projekt vhodný. Já jsem si hodně užívala i stříhání.

Materiál: Na deku by mělo stačit devět velkých košil. Rukávy (u flanelek předpokládám, že budou dlouhé) a přední díly na přední díl - top deky. Zadní díl košile budou tvořit zadní stranu deky. Já budu muset doplnit nějakými zbytky, které mám. Pokud budete šít z nových látek, látky vyperte. Neperu v pračce, ale látky dám do teplé a poté studené vody a nechám vykapat. U barevných látek, kde hrozí zabarvení, tak peru i s práškem na praní. Pokud mám nevyprané zbytky, tak dobře žehličkou napařím. Samozřejmě i oblečení určené k recyklaci musí být čisté, vyprané.

Pro svůj projekt potřebuji 60 čtverců velikost 19,6 x 19,5 cm. 45 obdélníků velikosti 10,5 x 19,5 a 10 čtverců velikosti 10,5 x 10,5 cm. Výsledná deka bude mít rozměr 153 x 180 cm. Počítám s přídavky 0,75 cm.

Jak budu stříhat díly. Vyrobila jsem si šablonu z tvrdšího papíru. Protože moje košile jsou s větším vzorem, šablonu často jen přikládám jako měřítko a pak si stříhám díly podle vzoru na látce. Nejsou to nové látky, takže je to lepší než řezák a podložka, protože bych musela přesně rovnat vzor pod pravítko, nůžky tedy stačí. Kde nemám linku, pomůže zbytek mýdla na značení. Na čtvercových dílech mohou být i kapsy košile, někdy bývají na rukávech poutka a nášivky. 

Chtěla jsem ukázat i návrh, ale bude příště, až deku poskládám.

Odložím knoflíky, cedulky a cokoli zajímavého, co je na košilích. To můžu použít a udělat deku jedinečnou.

Sára průběžně žehlí.

Příště budu sešívat - ručně i na šlapacím stroji. Třetí díl bude o prošívání - spojení tří vrstev deky. Je to nejobsáhlejší část celé série a zahrnuje ještě spoustu další rad a tipů. Najdete ji v placené části blogu.

Třetí část najdete na členském blogu. Více ZDE KLIK

Autorská práva: Veškerý obsah tohoto blogu je mým vlastnictvím. Není dovoleno šířit jakýkoli obsah tohoto blogu třetím osobám jakékoli jeho podobě. Není dovoleno šířit a kopírovat fotografie, texty (nebo jejich části, motivy, nákresy, schémata a popisy) ani celé návody, není dovoleno stahovat fotografie a nahrávat je na sociální sítě. Návody na tomto blogu lze použít jen pro osobní potřebu, není dovoleno je používat jako výukový materiál na kurzech, nebo pro další výdělečnou činnost bez dalšího souhlasu autorů blogu.

Je ZAKÁZÁNO učit podle mých autorských postupů v kurzech a používat je k výdělečné činnosti.

Krásné dny přeji. jamala

Do posledního kousíčku

 Na úvod úvaha o knížkách a samoucích. V jedné skupině na Facebooku jsem odpovídala na dotaz na knihy o patchworku. Paní se moc omlouvala, že je samouk a hledala nějakou literaturu. Pod mou odpovědí málokdo doporučil knihy. Videa, kurzy a dokonce názor, že nejlepší je šít něco, co někdo šil ve skupině. Já sama jsem samouk, který nikdy nebyl na kurzu, videa bylo to poslední, podle čeho jsem se učila. Vzala jsem je na milost až když jsem si začala hledat quiltování na šlapacím stroji. A ta byla v té době dvě, tři, takže i na to jsem si musela přijít sama. Nezavrhuji žádnou formu. Na případné kurzy bych doporučila dobře vybírat lektorku. Rozhodně ne takovou, která se bude prezentovat fotkami staženými z internetu. Chtěla jsem se dnes především zastat knížek. Knížka je vždy dobrý pomocník. Takový klidný a stálý pomocník. Pomocník, po kterém mohu jednoduše sáhnout i když zrovna nechci šít, ale jen se kouknout, jestli tam mezi řádky ještě něco nenajdu. Třeba proto, že už mám nějaké zkušenosti a ledacos pochopím jinak a k něčemu si najdu svoji vlastní cestu. A samouk není ten, kdo neumí, ale ten, kdo má chuť zkoušet a hledat třeba nové způsoby.

Svoji cestu si hledám i v recyklování. Deku, kterou jsem měla opravit jsem přetvořila do nové podoby, ale co z deky zůstalo sem se snažila nějak využít. Látku ze zadní strany původní deky jsem chtěla znovu použít na deku novou. Nebyla jsem dostatečně trpělivá při párání a tak se mi nakonec na několika místech natrhla. Jak jsem psala, stále se učím, takže taky zkušenost. Co se zachovalo, jsem tedy využila jinak. Stále mám kanafasové zbytky, které jsem kdysi koupila a když jsem je začala zpracovávat, tak se mi namnožily, protože jsem nějaké ještě dostala. Prostírání jsem měla vymyšlené už dlouho, dokonce ušitý prototyp. A teď byl i důvod prostírání konečně ušít a na zadní stranu použít látku z deky.  Už také vím jak naložím s posledním kouskem zbývající látky.

Výplň Termolín 140g, prošívala jsem podobným způsobem jako deku, tedy nepravidelně. Použila jsem malířskou krycí pásku ke značení. 

I přes to, jaký jsem napsala úvod, tak jsem natočila dvě nová videa, která jsem zveřejnila na svém YouTube kanálu. Lemování dvojitým proužkem jsem znovu natočila a už jsem ho tady ukazovala, nyní jsem natočila nové video o lemování jednoduchým proužkem, dříve bylo rozdělené na tři části. Napojení je podobné jako u dvojitého proužku a považuji to za nejjednodušší způsob. Já jsem si ho kdysi vymyslela, protože mi nevyhovovalo vyměřování nebo značení. Šikmo odšité rohy nejsou žádnou novinkou a viděla jsme je třeba v knize Svěží patchwork. 

Vše, co jsem zveřejnila o lemování je na jednou místě TADY.

Další video je o zapošívání. Zase to není žádná novinka. Variantu zapošití volného quiltování s jehlou pro špatně vidící je možné vidět na videu u Amy Johnson. Natočila jsem možnost bez kupování speciálních pomůcek. Já jsem jehly pro špatně vidící vyzkoušela, mám poslední. Nutné nejsou a určitě už další nebudu kupovat, protože to chce jen trochu cviku a vystačím si s tím, co mám doma. Pomocí očka nitě se dají vtáhnout do látky i mnohem kratší konce než zvládne speciální jehla. Já jsem natáčela prošívání s obyčejnou patkou, protože takto to dělám i při rovném šití a vlastně kdykoliv, kdy potřebuji opravdu úhledné zakončení. 

Pokud se videa nezobrazují, tak jsou  TADY  a druhé video ZDE.

Ještě kuk do dílny. 

Krásně zasněžené dny přeji. jamala

2021 a Silvestrovské šití

Na úvod bych chtěla poděkovat přání a krásné komentáře u minulého příspěvku. 

Poslední roky vždy na Silvestra začínám šití nějaké deky. Většinou je to nějaký volně přístupný návod, ale šití posledního dne roku 2020 jsem pojala jinak. Dostala jsem na vánoce knihu Hra barev od Jitky Chumchalové a bylo jasné, co budu šít. Kdysi jsem si přála na narozeniny Bali batiky a neměla jsem moc chuť a odvahu do nich říznout. Kniha Hra barev je o gradování barev na dece a řekla jsem si, že batikám bude slušet. Kromě modré jsem vzala všechno, co jsem doma našla.  Při výběru hlavních barev jsem občas zařadila podobné látky do dvou různých skupin a prolínání barev to prospělo. Na středy jsem neměla dost látek, takže jsem to vzala po svém a středy jsou tvořené pěti různými látkami padni jak padni. Takže ve středech žádný systém není a malinko jsem se tak přiklonila ke svému chaosu. Je to snad poprvé, co jsem měla hlavní látky dopředu všechny nařezané a měla jsem jasnou představu o výsledku. Ideální šití do mojí improvizované dílny, protože jsem už jen sešívala. Já si na tohle Silvestrovské šití vždy nachystám jeden ze svých nejstarších strojů Singer s podlouhlým (lodičkovým) člunkem. Letos mu bude 95 let, tak asi budeme spolu zapracovat ještě na nějakém jiném projektu, když má takové významné narozeniny. 

Ještě ke knize. Na stránky Jitky Chumchalové už jsem tady odkazovala. Její knihy najdete TADY. Budete-li mít zájem o koupi knihy, tak napište na email, který má na stránce uvedený v pravém sloupečku. Články, které se vztahují k této knize najdete ZDE.
V knize jsou nejen postupy na jednotlivé deky, ale je zde popsaný postup, jak si vytvořit vlastní návrhy.

Zatím mám tedy top, prošívání musím vymyslet. Můj první projekt vůbec tedy není recyklací, jak jsem slibovala, ale po sedmi letech jsem zpracovala narozeninový dárek. 

Při odšívání rohů jsem si rovnou vytvořila čtverce, abych je mohla zapracovat do zbytků, které zůstaly.

Vendulka se zapojila do skládání (asi se jí to nelíbilo):

Ještě krátké video z šití na "lodičce". Komu se nezobrazuje, tak TADY.

Ještě přidávám deku, kterou jsem nešila já, ale Jitčina devítiletá dcera. Je šitá podle stejného návodu a více o způsobu šití, včetně výpočtu TADY.

Přeji krásné dny a spoustu skvělých projektů. jamala