Borbála

V tomto příspěvku jsem popsala rozdíly prošívání na rámu a na stole. Také jsem napsala, že jsem si pořídila sice longarm, ale na stole. Nějakou dobu jsem prošívala na průmyslovém stroji a rozhodně bych byla nerada, kdyby to vypadalo, že to byla špatná volba. Naopak. Vyhovoval mi více než kterýkoli domácí stroj. Jediný problém byl při šití s pravítky, která často používám, nerada pracuji se statickou patkou (nestabilní napětí, trhají se nitě, patka špatně zvládá vysoké švy). Ale to je problém téměř na všech domácích strojích, vyjma Berniny.

Longarm pracuje na jiném principu a je to pro quilterku jiný zážitek. A já jsem ho chtěla zažít. Prověřovala jsem všechny alternativy nových strojů (jak jsem zmínila minule, starší je nesehnatelný). Zjišťovala jsem co je na trhu a několikrát padla otázka ze strany prodejce, zda chci rám a já jsem si uvědomila, že vlastně nechci (zatím).

Já tedy dál na stole a z několika značek dostupných na našem trhu jsem se rozhodla pro Berninu. Zároveň je to třetí Bernina, kterou mám. A pro mne největší srdcovka a jinou značku nechci. Stroj dostal samozřejmě jméno. Borbála je v maďarštině Barbora, Barunka. Tatínek byl původem Maďar, tak prostě Borbála. 

Bernina není jen moje láska

Slíbila jsem, že stroj představím. Vybírala jsem mezi Q 16 (41 cm) a Q 20 (51) cm. Borbála je Q 20. Longarm, na kterém se šije stejnou technikou jako na domácích strojích - pohybuji dekou na stole. Oba typy je možné používat i na rámu (i tady je více možností, hlubší původní rámy a méně hluboké tzv. studiové rámy). Nechala jsem si tedy zadní vrátka, kdybych chtěla dát stroj na rám. Prostor od jehly je velký, nicméně deka bude více pod strojem než na stole, jak tomu bylo u šití na jiných strojích. Budu si muset zvyknout, protože to, čím jsem si práci ulehčovala, tak to fungovat nebude. Už jsem si zkusila různé druhy vzorů i šití s pravítky a vím, že jsem se rozhodla dobře. Je to jiná práce z podstaty konstrukce stroje a i když nerada kupuji nové věci, tak tentokrát mám opravdu radost a nepochybuji o svém rozhodnutí ani trochu.

Vlastní šití je možné v několika režimech. Kdo má Berninu, tak má možná laserovou BSR patku. Mně na stroji trochu vadila, protože zakrývala výhled, ale zde jsou laserové snímače umístěny pod stehovou deskou. A i když regulace stehu nebylo pro mne to nejdůležitější, tak jsem zjistila, že to asi využívat budu. Je dobré na šití s pravítky a také pokud budu šít bez nožního pedálu.

Jak stroj pracuje:
BSR 1 Stroj šije používá snímače a hlídá délku stehu.

BSR 2 Stejné jako 1, ale bez programování základní rychlosti. Je to program pro šití s pravítky.

BSR 3 Jako 1, ale stroj dělá velmi dlouhé stehy - stehování. Určitě je tento režim super na rámu, na stole to vidím jak prostředek k  nějakému zajištění topu, když mi bude někde něco přebývat, uvidím.

Manuální šití. Stejné jako klasický stroj. Je nastavitelná nejvyšší rychlost šití, respektive konstantní rychlost šití (furtošij nebo šití na knoflík), když použiji šití bez pedálu.

U všech režimu je možné šít bez nožního pedálu, který se pak používá jen na spouštění a zastavení.

Ovládání dalších funkcí (zapošití, zvedání jehly, patky) je nastavitelné na nožním pedálu.

Patky jsou kompatibilní s patkami na domácí Bernině. Nemusela jsem tedy některé patky dokupovat. 

Navíjení spodní nitě je přímo na stroji. 

Zbudovaný ve stroji i displej. A tam ... plno funkcí, animovaná nápověda, počítadlo stehů a další důležité záležitosti, jako nastavení jazyka.

Zajímavou pomůckou ve výbavě je měřič napětí spodní nitě, nemusím odhadovat.

Možnost dokoupení patek na couching a dalších patek, které Bernina k volnému pohybu má, případně stehová destička na šití dvojjehlou.

Je možné dokoupit horizontální držák nitě a další příslušenství.

Dostupný servis, montáž stroje, zaškolení a předvedení pomůcek v ceně stroje. 

A může se to zdát zbytečné. ale stroj má krásný design. Hodí se ke mně do dílny. 

Stůl mám rozkládací. Rozložený je skoro dva metry do stran, 91 cm do hloubky. Ke strojům existují i skládací stoly, takže se stroj opravdu vejde i do malého prostoru.
Bernina Q 16 se skládacím stolem je cenově srovnatelná s podobnými stroji na trhu, přitom s výhodami, které jsem popsala.

Další info najdete na patchworkparty.sk/ a že by toho bylo ještě hodně. 

Anka fotila a natáčela, tak můžu ukázat i nějaké fotky a video. Vyzkoušela jsem kruhy na quiltování. Překvapilo mně jak se s nimi dělá a je to doplněk, který jsem si objednala. Až dorazí bude i další video a článek. Zatím jen ukázka, ale zapomněla jsem si sundat rukavice v prošívacím zápalu. Také jsem poprvé viděla, že podobná pomůcka existuje i na quiltování s pravítky. Pravítko se umístí do vodícího rámu, podobného těmto kruhům.

Krásně proquiltované dny přeji. jamala

Vatelíny - oznámení

 

Dnes mám pro Vás jen různá oznámení, týkající se vatelínů. 

V TOMTO příspěvku jsem vám představila vlněný vatelín a slíbila jsem další informace. Co se vlněného vatelínu týká, tak Jitka Chumchalová už s vlnou od Jilany pracovala a napsala o tom článek. ZDE je i s návodem na deku.

Já jsem vatelín zatím nepoužila, ale usoudila jsem, že je nutné označit quilt nebo výrobek, který takové rouno obsahuje. Vyrobila jsem si tedy štítky a sepsala jsem stručný návod jak na to. Pro majitelky vyšíváků ho pro různé formáty převedla a na své stránky vystavila Lenka z Nej-šicí-stroje. Výšivku si můžete stáhnout TADY.

Od dnešního dne jsou v prodeji i polyesterové vatelíny ve dvou gramážích (120 g a 150 g) s názvem JAN L. Jsou to vatelín vhodné především do dek. Já jsem testovala 150 g:

Výsledek není prkenný, přesto jsem doporučila na quiltování nižší gramáž, pokud budete quiltovat na domácích strojích, případně používat flanel nebo jiné silnější materiály na zadní stranu. 

Já  budu určitě používat 120 g, vyšší gramáž budu používat jen na jednoduché prošití. Vatelín je celistvý, nekloužou se vrstvy proti sobě a pod strojem se s ním dobře pracuje.Vatelín není vpichovaný do vlizelínu a není ani přehnaně nadýchaný, takže je možná a pohodlná práce i s pravítky. 

Ještě bude v nabídce Jewa 165g, která už je hutnější a bude vhodná spíše na obrazy, tašky, prostírání. Přirovnala bych ji k Termolínu. V nabídce bude ještě viskózové rouno Javisa a časem i další varianty.

Vatelíny můžete objednat na TOMTO odkazu.

Tak to je dnes asi všechno. Mějte klidné dny. jamala

Na stole nebo na rámu?

 Vlastně ani nevím jak tomu mám říkat, když prošíváme bez rámu. V angličtině se používají dva výrazy sit down nebo on the table. My většinou neříkáme, že u toho sedíme. Spíše řekneme, že prošíváme pod strojem nebo na stole, tedy on the table. V minulém příspěvku jsem se zmiňovala, že rozlišovat quilting pod strojem a rámu mi přijde velmi důležité. Obě techniky jsou si velmi podobné. Stejné vzory,  stejné cíle (dotvořit svůj patchworkový výrobek nebo udělat jen quiltovaný vzor na celistvý kus látky). Na konci je výrobek, na kterém je těžko rozeznatelné, kterou technikou byl vyroben. Přesto se se od sebe dost liší.

Quiltování na rámu. Quilterka si deku napne na trubky. Stroj je umístěn na rámu a pohyb umožňují kolečka, která jednou na nějakých profilech a stroj se může pohybovat do všech stran. Důležité je mít delší rameno a kvalitní pojezdy a pak quilterka může kreslit vzory na pruh napnutého plátna. Záleží na délce ramene stroje, ale dejme tomu, že je to nějakých 40 cm. Samozřejmě to nejde samo a kdo quiltuje na stole a stoupne k rámu, tak nebude umět automaticky vytvářet dokonalé vzory, jako to zvládal pod strojem. Čím kvalitnější pojezdy, tím lépe se stroj ovládá. Důležité je představit si pruh napnutého plátna, na který můžeme kreslit. Nerovný quilt a se na v napnutém stavu lépe pŕošívá. Longarm má věšinou i regulaci délky stehu, takže pokud Vás trápí nestejná délka stehu, tak se tím vůbec netrapte. Je to normální a přirozené, naopak zvýší to punc Vaší ruční práce. Quilterka na rámu si nemůže otočit práci a musí umět vzory tvořit ve všech směrech. To je asi jediná nevýhova, nicméně tuto dovednost je ale důležité si osvojit i pro quiltování na stole, protože nemůžeme dekou neustále točit. Ale na rozdíl od quilterky na rámu to můžeme nějak ošidit, to ona nemůže. Je ale nutné říct, že práce na stole je všemi směry zase těžší, protože k tomu chápání v hlavě je nutné si přidat ještě manuální posun.  Takže někdy je opravdu potřeba si vzor natočit. Rozhodně rám práci spíše ulehčí. Neznám žádnou quiltařku, která by prošívala na stole pro zákazníky, práce je rychlejší a snadnější.

Quiltování na stole. Musím si připravit a spojit tři vrstvy. Takže sice si deku někam položím, natočím na prkýnka nebo použiji jiné finty, ale musím pak vrstvy spojit špendlíky nebo stehovat. Prošívání na stole je mnohem náročnější na orientaci kde na dece jsem, protože vidím jen kousek toho svého plátna, zbytek mám nakrčený. Na rozdíl od rámu musím pečlivě vybírat rouno - vatelín, který dám do deky, abych s ní mohla pohodlně manipulovat, o tom už jsem několikrát psala. Většinou je potřeba tuto dovednost více trénovat, přijít si na všechny způsoby jak nejlépe mít umístěnou deku, jak s ní pohybovat. Musím si hlídat spodní stranu, abych neměla záhyby. Stále pracuji s celou deku. Práce je pomalejší, ale je krásná. Mám blízký kontakt s dekou od začátku prošívání do posledního stehu a mám deku celou svoji, podle svých představ. Já vím, není to pro každého. Já ale patřím k těm, kdo si chtějí prošít deku sami a dotvořit to, co jsem si sešila. 

Když to shrnu. Je dobré psát, jakou technikou bylo quiltování vytvořeno, protože jsou to dvě discipíny. Není možné porovnávat práci na stole a na rámu. Je nutné si také uvědomit, zda vidím práci profesionální quilterky na rámu, nebo amatéra na stole.

Proč všechny tyto úvahy vznikly. Všechny mé stroje, na kterých quiltuji, mají velký handicap - nemají "skákací" pravítkovou patku a pro mne je to důležité. Oprášila jsem myšlenku stroje Sixteen od Handi Quilter. Jakmile jsem se o to začala zajímat, tak mi kamarádka říká: To chceš tahat deky pod strojem, kup si rovnou rám. Začala jsem si zjišťovat různé možnosti. Chtěla bych poděkovat všem, které jsem dva měsíce drtila svými dotazy. Skvělou práci odvedl pan Haišman, který zastupuje u nás stroje Juki a Handi Quilter a já mu tímto moc děkuji. Uvědomila jsem si nakonec, že prošívání pod strojem je to, co chci dělat. Že to je ta moje disciplína a že bych byla s rámem někde jinde. A jak už jsem psala, že nejde jít od stolu hned na rám a skvěle quiltovat, tak opačně to platí dvojnásob. Ta dovednost se musí udržovat a já chci zůstat u toho svého.

Pro mne by byla nejlepší alternativou nějaká stará vykopávka a sháněla jsem už delší dobu longarm na stole, který kdysi vyráběla Bernina. Jenže ten byl vyroben jen v malém počtu a je prakticky nedostupný a ani po několika letech se neukázala reálná možnost stroj zakoupit. Musela jsem si tedy i dost vybojovat svůj vnitřní boj se zakoupením nového stroje jako takového. Pak přišly složité dny, kdy jsem si řekla, že teď, nebo nikdy. Z domácích strojů má patky, které by mi 100% vyhovovaly jen Bernina, ale já nepotřebuji stroj se spoustou  funkcí, potřebuji jen stroj na quitování. Takže longrarm na stole. Nakonec se ukázalo, že z longarmů je Bernina nejvýhodnějším strojem, pokud bych se někdy rozhodla z nějakých důvodů ji dát na rám. Budu tedy dál quiltovat na stole, budu dál quiltovat i na šlapáku a dokonce chystám nějakou deku na Veritasce. Nicméně v dílně přibyl i stroj, který mi umožní dělat některé práce bez kompromisů. Jmenuje se Borbála a představím ji někdy jindy. Zatím jen malý kousek. Děkuji Ance Zimové za skvělý den, dokonalou komunikaci, dodání stroje a osobní zaučení, které je součástí ceny stroje. Anka přivezla i různé pomůcky, které jsem si mohla vyzkoušet a mám představu, co bych ještě mohla a nemohla do budoucna potřebovat. 

Pokud máte nějaký velký sen, tak přeji ať se Vám splní. Sněte velké sny a plňte si je. jamala

Krátké zprávy

Především bych chtěla poděkovat, že mi píšete a máte o mne starost. Neděje se se mnou nic zvláštního, asi normální jarní únava a rodinné starosti. Ale stále něco dělám, minimálně pletu ponožky a ušila jsem zase pár nákupek se strojovou výšivkou.

Dnes  tedy mám pár krátkých zpráv.
První zpráva není radostná. Pokud odebíráte novinky na mém blogu do své e-mailové schránky, tak tato služba nebude od července 2021 podporována. Máte-li zájem o odebírání, napište na můj kontaktní e-mail: info@jamala-jamala.cz a pokusím se odesílat nějaké hromadné info o novém článku na blogu.

Tak a co jsem dělala. Je i není toho mnoho. Někdy se musíme posouvat velmi pomalinku, zdá se skoro, že stojíme. Ale já myslím, že jsem si utřídila myšlenky, a to je někdy hodně důležité. 

Vezmu to od nejstarší fotky, abych se do toho nezamotala. Tuto deku mi věnovala Jana Harmachová na dodělání a půjde někam na charitu. Deka byla prošitá ve švu a olemovaná. Vypárala jsem pokus o dodatečné volné quiltování a prošila deku tak, aby se příliš nestáhla a vzor nezvlnil okraje deky. Prošívala jsem s pravítky volným quiltováním na průmyslovém stroji, tedy pod strojem. Je to příklad, že deku je možné prošít i dodatečně. S ohledem na provedené lemování by vzor neměl být hustý, aby se deka na okrajích příliš nezvlnila.

Naopak tuto deku jsem prošívala na rámu. Deku šila Renata Pudlice.

A zpět k prošívání pod strojem.

Já už dlouho přemýšlím o tom, že je velmi důležité rozlišovat prošívání pod strojem a na rámu. Vzdychání těch, které prošívají na obyčejném stroji s ramenem kolem 20 cm nad prací longarmistky je zbytečné. Je to jiná disciplína a nelze se rámařce přiblížit. Pod strojem musíme dělat kompromisy, Vybírat vhodný vzor, který zvládneme při možnostech našeho stroje, vybírat vhodný vatelín. Jsem ráda, že záležitost, kterou jsem nakousla loni na podzim, se pohnula díky dalším quilterkám a kamarádkám dál. Spěje pomalounku k rounu (vatelínu), které nebude dělat problémy při quiltování pod strojem a naše práce bude radostnější. O rounu jsem psala a mluvila ve svých videích. Článek TADY. Dnes už mohu dát odkaz na stránky, kde je možné objednat si zatím vlněné rouno v gramáži 120 g. Svůj nový e-shop otevřela firma Jilana a je možné si objednat ZDE.  Co se údržby týká, je nutné použít program vlna, který je praní vlny uzpůsobený a sušit volně rozložené. Vlnu bych nedávala do dek, kde hrozí velké znečištění. Není vhodná ani na charitativní projekty nebo do dek pro různé domovy. Není v jejich silách takové materiály ošetřovat, ani svetry, natož deky. Pokud se pro rouno rozhodnete, určitě informaci, že uvnitř deky je vlněné rouno, přidejte na štítek. Je to velmi důležitá infomace, na kterou by se mohlo časem zapomenout. Nicméně vlna je úžasný materiál, je přírodní a navíc je to český vatelín z našeho materiálu.  

Další vatelíny budou v polovině června. Poděkovat musím nejen panu Šotkovi z Jilany, který statečně nese nájezdy nás patchworkářek, ale především Jitce Chumchalové a Monice Kolejové. 

Ukázka z testování. Prošívala jsem na průmyslovém stroji, tedy na stole. Určitě se rozdílům prošívání na rámu a na stole budu věnovat v samostatném článku. Na fotce s rukou je vidět velikost vzoru a látka je vypraná. Na vzorku je použitý polyesterový vatelín, který považuji praktický na údržbu, jak už jsem psala. U mne nadále samozřejmě platí, že především spodní, dotyková, strana musí být z přírodního materiálu.

Podruhé jsem vyprala látky ze zimního přírodního barvení. Šišky olše, semínka šťovíku tupolistého, větvičky škumpy, bukové listí, javorové listy sbírané po opadání a také smrkové šišiky byly základem pro toto barvení. Mořila jsem pouze alternativními mořidly, výjimkou byl kamenec ve minimálním množství, abych dosáhla žluté barvy.

Rehkové už krmí mladé.

Přeji krásné dny a doufám, že se s Vámi už budu zase potkávat pravidelně. Jana