Losování

 Máme konec srpna, poslední prázdninový den a budu losovat výherce. Zahrnula jsem všechny, které napsaly komentář k původnímu článku o výročí. Zařadila jsem i ty, které se nějak vyjádřily přímo k mojí otázce: Proč chodíte ke mně na blog? i v následujících příspěvcích nebo na Facebooku. Každé jméno je v losovací láhvi jen jednou, bez ohledu na počet komentářů. A zařadila jsem ty, které napsaly komentář k poslednímu příspěvku a to košilové dece. To proto, že ta deka je pro mne velmi důležitá z několika důvodů. Ale to si nechám na někdy jindy.  

Už jsem psala, že losovat se bude o patchworková vykrajovátka a věnovali je 3D tiskaři U dvou medvídků. Losovat se bude i o ekotisk na prostěradle, který jsem vytvořila. Je to proto, že často je můj blog spojován s recyklací a tady jsou hned dvě disciplíny - recyklace prostěradla ve spojení s přírodním tiskem. K tomuto kousku bych chtěla dodat, že je dva roky starý, dvakrát vypraný. Javor, jehož listy  jsem tiskla vyrostl náhodně v truhlíku, který jsem měla na okně ve městě. Převezla jsem ho na zahradu a nyní je to už veliký strom, který roste i když ho M. utiskuje složenými hranicemi dřeva na zimní sezónu. Výherce tohoto kousku si může vybrat, jestli obdrží jen tisk, nebo nákupní tašku ušitou z této látky. Taška by byla s podšívkou, opět recyklace košil, a dvě ucha z koženkového pásku.

Výherce se o výhru přihlásí prostřednictvím emailu info@jamala-jamala.cz . Domluvíme se na detailech. Posílat budu přes Zásilkovnu nebo Českou poštu, opět záleží na domluvě. Pokud se výherce nepřihlásí do 15 dnů, budu opět losovat. Výherce má právo výhru odmítnout a poslat tak do dalšího kola losování. Píšu to proto, že jsem nevyhlásila klasickou giveaway a kdo psal první komentáře ani netušil, že bude do nějakého losování zařazen a o co se bude losovat.  Rozhodla jsem se tak, jelikož jsem chtěla obdarovat hlavně věrné čtenáře blogu a nevyhlašovala jsem proto výherní akci na sociálních sítích jako takovou. Snad jsem tedy vysvětlila všechno. 

Vykrajovátka se vzorem patchworku vyhrává: Michaela (komentář u deky pro Míšu)

Látku (tašku) s originálním potiskem metodou ekotisku (přírodní potisk bez chemie a barev) vyhrává: Hortenzie. Jsem moc ráda, že jsem Evu vylosovala, protože si myslím, že táhnout deset let blog je spousta času a práce. Já jí přeji, aby měla chuť, sílu a zdraví v blogování pokračovat.

Prosím na uvedený email napište adresu, kam mám výhru poslat. 

Ještě jednou děkuji všem, kdo čtou můj blog. Moc děkuji za přízeň. Všem děkuji za komentáře. Určitě se k nim budu stále vracet. 

Když si svůj blog projdu od začátku, tak se musím poklonit před všemi, kdo se mnou vydrželi. Hodně jsem se posunula jinam. Moje šití mě ale vede cestou, kterou prostě musím jít. Objevila jsem velkou lásku ke šlapacím strojům a našemu bydlení se to stalo osudným, protože není místo, kde by nějaký stroj nebyl. Ruku v ruce pak jdou recyklace (upcyklace) a přírodní barvení. A objevila jsem lásku k šití volným pohybem. Nechci psát, že quiltování, patří tam více technik. Nemám potřebu dokonalého zpracování a dodržování nějakých postupů, naopak mě baví právě ta volnost. A o tom všem bych chtěla, pokud to zdraví dovolí, do budoucna psát. Samozřejmě výjimky si vyhrazuji, protože někdy mám nutkavou potřebu si vyrazit z kopýtka a pustit se do něčeho jiného.

Krásné a hlavně zdravé dny přeji všem. Jana spolu s Vendulkou a se Sárou.

Srpnová košilová

 Tahle deka mě nechtěla nechat v nečinnosti. Sešít jednotlivé díly byla zábava- Poprvé jsem o dece psala v TOMTO příspěvku. Bylo i těžké se odtrhnout od práce při sešívání deky do celku. Během dovolené jsem pak měla čas na rozmýšlení, jestli bude mít borduru. Původní plán, že přidám šedé a budu mít volnější ruce na dokončení se pomalu přetavil do jistoty, že bordura na dece bude. Jen nebylo jasné jaká. V rozhodování mi hodně pomohlo skládání deky na nástěnku. 

Něco o dece. Psala jsem, že jsme ji šila ze zbytků, které mi poslala kamarádka. Na její úžasnou deku s kapsami se můžete podívat ZDE. Na deku bylo použito 12 košil, některé už byly použité v jiném projektu. Já jsem svoji deku šila ze zbytků z těchto košil. Vyšla by i deka bez bordury. Na borduru jsem využila různé zbytky šedých pláten, které mám převážně ze zadních stran dek. Vymyslela jsem si asi tu nejpracnější variantu. Postup šití vznikal během práce na dece, ale ani s přibývajícími zkušenostmi se práce nezdála být rychlejší. Posledních 60 x 60 cm, tedy díl s rohovou částí jsem došívala celé dopoledne. Velikost deky je 200 x 150 cm. Je ušitá na třech šlapacích strojích, jak jsem se postupně stěhovala. Nejdříve z přístřešku na zápraží díky studenému počasí a na konečné práce do dílny. I tato deka má příběh, ale o něm někdy jindy.

Snažila jsem se ji nafotit i se svými pomocnicemi, ale neměly o pózování s dekou žádný zájem. Už "jen" musím vymyslet nějaké prošití. 

Často se mne ptáte na nástěnku. Moje nástěnka je současně závěs na police s látkami. Není to praktické tehdy, když potřebuji do rozdělaného projektu něco přidat, ale nemám žádnou jinou volnou plochu. Pro mne zůstává tím nejlepším řešením,  protože na nástěnce stále mám něco rozešitého. Nástěnka je z obyčejného termolínu 180 g. Měla jsem i nástěnku ze starší deky, ale ta nebyla tak velká a hlavně nebyla dostatečně tuhá. Výborně funguje i flanel, ale ten by musel být na něčem pevně připevněný. Flanel je tedy nutné napnout na nějaký rám, může být i skládací. Pokud máte místo, flanel je materiál, který bude "lepit" i po delší době. 
Velikost mojí nástěnky je 230 x 170 cm, stačí tedy na běžnou deku. Zadní stranu jsem dokola vyztužila pruhem bavlněného plátna. To jsem nejdříve nažehlila, ale časem se začalo odlepovat, tak je prostě jen v krajích přišité Stačí tedy jakékoliv silnější plátno, pruh je asi 10 cm široký. Nástěnka kromě této výztuhy nemá žádné lemování. Mám ji připevněnou kroužky na trubce. Jednotlivé části si pak na nástěnku skládám a pokud nejsou příliš velké, tak drží docela dobře. Větší díly už musím přišpendlit. Jednou za čas nástěnku vyčistím od zbytků nití lepicím válečkem. Nástěnku mám několik let, bude už potřebovat obnovit, ale funguje dobře a hodně mi pomáhá v rozhodování jak dál. 

V minulém příspěvku jsem zmiňovala zahradu, tak alespoň pár fotek. Letos máme ještě rybíz a už jsou otrhané první švestky. Celou sezónu se dají na zahradě najít divoké bylinky na čaj. Součástí podávání čaje se stalo i prostírání, které mne napadlo, když jsem procházela zahradu. Je z listů kosatce z naší kořenové čističky. Asi se listy ještě seschnou, ale mně to vůbec nevadí. Prostírání je jen amatérsky umotané, neměla jsme žádný návod. 

A  ještě jedna fotka z lesa. Pro krásné zážitky není třeba chodit daleko. 

Léto pomalu odchází a tak přeji krásný zbytek prázdnin. Jana

Pro Filípka a něco málo přírody

 V příspěvku Jak se šije deka z lásky jsem popsala způsob jak já šiju deku z lásky. Někdo chce šít celou deku sám a obrázky si vyšije, někdo dělá deku jako jeden velký celek. Já už jsem to mnohokrát psala, že mě na tom nejvíce baví ta spolupráce švadlen a vyšívaček. Baví mne na tom ta odlišnost obrázků, které mají tvořit jeden celek. Pokaždé je s nadšením vytahuji z obálky a někdy nadskakuji radostí někdy je musím hned začít nějak skládat a většinou je to pak na první dobrou jak budou v dece. Je to kus života strávený s krásnými obrázky. Šitými, vyšívanými a nesmím zapomenout i na háčkované.

Jak bude vypadat deka pro Filípka jsem více než naznačila, tak ještě výsledek. Další fotky v ALBU.

Látku na zadní stranu věnovaly Deky z lásky a quiltované rybičky pobaví i na zadní straně.

Ještě jsem šila polštářek pro Filípkovu sestřičku, no zapomněla jsem fotit, tak jen takto:

Na chvilku jsem si odložila polštářek a Vendulka ho zabrala. Díky tomu ho mám alespoň malinko zdokumentovaný.

 V komentářích k výročí blogu jste zmiňovaly i přírodní barvení a tisky. Přiznám se, že si nedělám moc poznámky. Nic nebarvím nijak přesně a tak nemohu ani v pár větách předat nějakou zkušenost. S tisky a barvením přírodninami jsem začala před čtyřmi lety. Nejdříve jsem dlouho váhala zda vůbec se do toho mám pouštět. Dostupná literatura pracovala s chemikáliemi. Chvála všem blogerkám, které dávají své návody zdarma ♥. I já musím na tomto místě poděkovat za jejich čas stráveným psaním příspěvků, hledáním cesty a sdílením svých poznatků. Na internetu jsem našla postupy, které mi vyhovovaly mnohem více a postupně jsem si našla svoje cesty. Barvím stále, po kouscích a barvím většinou přírodninami snadno dostupnými u nás ve volné přírodě. Ráda bych vypěstovala nějaké rostliny, které by rozšířily moji barevnou paletu, ale nejsem nějak typ na pěstování čehokoli a tak mé zahradnické nadšení končí už někdy v červnu a v srpnu hledám, co na té zahradě vlastně mám, protože vše zaroste neskutečným způsobem. Letos jsem obohatila svoje zkušenosti divokým rajčetem a ačokčou a stojí to za to. To vše prorostlé brutnákem a kanami, které mi rostou nahodile také po všech záhoncích. 

Z letošního barvení bych vybrala barvení diviznou černou a tisky listy ruje vlasaté, kdy jsem se poprvé pokusila o jakési barevné přechody. Sice jsou málo znatelné, ale je to tam. Použila jsem jen suroviny běžně dostupné v kuchyni, staré prostěradlo a listy.

Louka s diviznami.

Výsledek barvení diviznou černou.

Poklad pro přírodní barvíře

Vrcholí sezóna a je mnoho rostlin, které se dají snadno nasbírat a kterými lze barvit. Zlatobýl dá barvy od zelenkavé přes žlutou po tmavě béžovohnědé odstíny.

Pelyněk dokáže zelenkavou barvu.

S Vendukou jsme nasbíraly i pár žaludů.

Slimáci vzali útokem moje aksamitníky, tak jsem ostříhala pár květů a o horkém víkendu jsem využila sluníčko jako zdroj energie a říkám tomu líné barvení. Vlna bez mořidla, dešťová voda a květy. A počkám si jen na výsledek. Stejným způsobem jsem barvila vlnu i pelyňkem. Někdy jdou dělat věci úplně jednoduše.

Srnec se ani moc neboji. Kouká na nás z horní části zahrady a klidně si lehne a nezajímá se o nás, když jsme dole.

Na dvorku konečně kvetou ismene.

Krásný zbytek prázdnin. Letos jakoby se čas zrychlil a já si jdu trochu užít spojování mojí košilové deky, protože mi práce na ní nějak vázne. jamala

Pro Míšu

 Deka pro Míšu a Deky z lásky. Kousek už jsem ukázala a tady je deka celá. Jmenuje se Princezny na návštěvě u Šípkové Růženky. Dlouho jsem nevěděla jak to uchopit. Látky se zlatými puntíky věnovala na deku Monika Kolejová. Výplň vatelín Jan L 150 g věnovala firma Jilana, látku na zadní stranu věnovaly Deky z lásky. Látky se zlatými puntíky jsem měla po 25 cm, červené a zelené vždy tři odstíny a vymýšlela jsem jak s tím naložit. Rozpočítávala jsem na milimetry. Nakonec jsem růžemi nějak spojila deku do příběhu o tom, kde by se všechny ty princezny mohly potkat. Quiltovala jsem pod strojem, částečně s pravítky. Další fotky ZDE v albu. Poprvé jsem o dece psala v TOMTO příspěvku.

Děkuji všem švadlenkám za úžasné obrázky a podporu mých sponzorů, že deka mohla vzniknout. 

Do jiného projektu jsem ještě ušila polštářek s princeznou z modré látky. Obrázek je vyšitý na elektronickém vyšívacím stroji.

Ještě můžete dopisovat komentáře k 10. výročí mého blogu. Zajímá mne, zda jsem Vaši práci někam posunula nebo proč na blog chodíte. Na konci srpna budu losovat z komentářů a pošlu drobný dárek. Starší příspěvky mají kvůli spamu moderované komentáře a musím ho schválit, tak se nebojte, komentář se objeví. Už vím, že jednou z cen bude sada vykrajovátek na patchwork, kterou jsem si kdysi vymyslela a zrealizovali a nyní ji věnovali 3D tiskaři U dvou medvídků.

Krásný zbytek léta přeji. jamala

Trochu jiné léto

Letošní léto budu mít zřejmě spojené se sešíváním zbytků. Kamarádka šila deku z košil, vystříhala velké kusy a zbytky se dostaly ke mně. Malý sáček po vysypání zabral celý stůl. Přidala jsem svoje odšité rohy z kočičí deky, červenou pro efekt a k šedé košili ještě pár zbytků šedých, abych mohla počítat s nějakým doplněním.

Minerva 124 je takový malý velký pracant. Umí jen rovné šití. Má spolehlivou pákovou zpátečku a mně se i moc líbí její industriální vzhled.

Využívám každý kousek

Nejdříve jsem vzala větší kusy a vvtvořila tak dílky, které jsou podobné a vytvoří opakující se prvek.

Pokud mám nějak useknutý dílek, tak prostě přidám roh.

Někdy není ušitý blok tak úplně to pravé ořechové, tak z něj kousek odříznu a použiji někde jinde.

Jednotlivé zbytky mám roztříděné na stole podle barvy. Pak mám tři krabičky - na malé kousíčky, tenké proužky a na růžky a nášivky z košil. A ještě skleničku na knoflíčky. Nášivky a knoflíky mohou zdobit budoucí deku.

Sešité bloky nemají žádnou jednotnou velikost. Prostě sešívám, strany mají od 7 do 9.5 inch. Nevím, kolik bloků mi vyjde a podle množství bloků si rozmyslím další postup.

Ještě jednou děkuji za komentáře, které jsou pod článkem o výročí mého blogu. Článek ZDE. Jsem ráda za všechny Vaše postřehy. Z komentářů budu losovat a výherce bude mít na výběr nějaký dárek. Pokud chcete komentář ještě připsat, tak se nelekněte, u starších příspěvků už mám nastavené schvalování komentářů. Pokud komentujete jako anonymní, tak se nějak podepište ať mohu nějak rozklíčovat o koho se jedná. Losovat budu někdy v srpnu.

A protože se toho událo více, tak ještě pár fotek. Jsem ráda, že jsem se opět potkala s některými kamarádkami. Jedné z nich jsem i prošívala dětskou deku a protože deka je moc pěkná, tak jsem ji poprosila, abych ji mohla ukázat. Na mém malém rámu takové prošití možné není a tak jsem prošívala pod strojem volným quiltem s pravítky a s pravítkovou patkou. Zadní strana coral fleece soft a výplň Jan L 120 g. Poprvé s chlupatou věcí na zadní straně pod strojem a docela jsem se toho obávala. Kupodivu to šlo dobře, jen deka vytváří trochu víc nafouklejší efekt než jsem zvyklá a tak jsem si na to při práci s pravítky musela zvyknout. Mám velký stůl a stroj do něj zapuštěný, což je podle mne základ prošívání - quiltování jako takového. Více na stránce o prošívání TADY. 

Také jsem dělala první letošní přírodní tisky:

Ještě pomocníci a jak to u nás kvetlo:

Mějte krásnou druhou polovinu prázdnin. jamala