O Viktorce jsem už toho napsala hodně. Bohužel neumí quiltovat nebo jsem možná nesehnala vhodnou patku. Chtěla jsem si splnit sen a quiltovat na šlapacím stroji. Tak jsem jednoho dne sedla k internetu a výsledek byly dvě šlapací Lady za odvoz a třetí stroj, Minervu jsem měla přislíbený od kolegyně.Všechny tři jsou už vyčištěné a v chodu. Všechny mají ponorné podavače.
Ano i ta černá Lada. Rameno strojů je u všech stejné - 19 cm a to je
docela velký prostor i když uznávám, že do moderních obrů mají daleko.
Zatím jsem zkoušela volné quiltování jen na Minervě 126-2. Patku jsem použila ze současné Lady. Je to sice hopsanda a ty mi moc nesedí, ale jde to. Šlapání jako takové, tak to problém vůbec není. Přijde mi, že kyvný chapač snese nějaké to šlapací zaškobrtnutí. Co se ladění stehu týká, nemusela jsem skoro nic dělat, jen jsem trochu utáhla horní nit. Kdo by chtěl zkusit dýně a další vzory, tak návod je
tady.
Mé quiltovací umění není velké, ale přesto si dovolím dvě rady. Mě pomáhá, když si vzor nejdříve čmárám na papír, abych vzor dostala do hlavy a pak už nad ním nemusela přemýšlet. A ještě jeden postřeh. V začátcích jsem šila zbytečně rychle a to jsem už vůbec jsem nestíhala vzor ani regulovat steh.
A tohle jsou moje první pokusy na šlapacím stroji. Poslední obrázek je ze zadní strany
Lada 77 umí už sice není v tak perfektním stavu jako Minerva, ale šít jí jde. Zatím jsem zkoušela opravdu jenom rovné šití. Vytáhla jsem ji z jedné garáže, kde byla už několik let. Zdobí náš obývák, zatímco ostatní se stěhují na chalupu.
Druhá Lada 237 je zajímavý kousek. Neježe umí entlovat, ale i vyšívá. Má spoustu různých patek, vyšívání madeiry. Musím ještě všechno prozkoumat.
Takhle vypadá vyšívací zařízení:
Moje první pokusy s vyšíváním. Zatím i poslední, utrhla jsem řemen, tak zase někdy příště. Šířka stehu je nejvíce 5mm. Moderní stroje jsou jinde, já vím, ale tohle je opravdu krása. Už jenom než potočím všechny příslušné páčky a knoflíky, abych dosáhle stehu který mi nakonec vznikne.
Tak krásné dny. Jana
