O dílně s strojích

Moje dílna 2019 / My sewing room

 Další foto TADY

Mají duši!

Nebudu se vydávat za odborníka na šlapací stroje a starší stroje. Nerozumím ani jejich opravě, to umí můj manžel a poprosím ho o nějaké rady, jak stroje čistí.
Budu psát o svém pohledu a svých zkušenostech. Představím svoje stroje a popíšu zkušenosti s nimi. Takže obrovská rodina strojů Singer a další, které nemám tady představena nebude. Singer je velká paleta různých strojů, rozdílných i konstrukcí. Některé jsou stejné jako například naše Lada. Jiné jsou typově hodně odlišné. Singer vyráběl různé speciální stroje. Já ani všechny neznám. Mám jeden vysněný, no uvidíme. Pomalounku už je nemám kam dávat.
Nejsem sběratel, ani se nechystám zakládat muzeum. Některé, které tady ukážu, nejsou dokonce ani stroje šlapací. Vybírám si stroje, které jsou pro mne výhodné a  pohodlné na šití. Nevadí mi, když nejsou krásně zdobené, zajímá mě funkčnost stroje. Nebude to ani žádný exkurz do těch nejstarších strojů, ani do žádných kuriozit. I když mám třeba stroje, které se tolik na trhu neobjevují tak často. Budu psát o těch, které běžně používám, jsem jen uživatel. Některé mám v provozu schopném stavu, ale vyvětrám je jen příležitostně. Pokud chci šít, není ani možné udržovat je v provozu všechny, to bych se k šití už nedostala.
Údržbu strojů dělá manžel, pan M.. Stroj nejdříve vyčistí od prachu a hrubých  nečistot. Pak stroj rozebere, jak je to nejvíce možné. Staré oleje rozpouští petrolejem. Teplota dělá svoje, takže teplá místnost je ideální. Pokud má stroj velké nánosy zaschlého oleje, tak lehce oškrábat a snažit se rozpustit je kvalitním olejem. Tak dlouho, dokud se neuvolní. Vyčistit benzínem. A pak stroj opatrně rozchodit. A několikrát dobře namazat kvalitním olejem. Po namazání šít na staré látce, dokud stroj nešije čistě. Kyvný chapač mažu po každé druhé výměně spodní cívky.
Rez, pokud není hloubková, půjde dolů jemnou abrasivní utěrkou. Používá také brusné kotouče na stejné bázi.
Na vnější část stroje a zlato nepatří žádné saponáty. Pokud je zlato zčernalé vrstvou oleje, tak většinou zesvětlí po očištění. Pokud ne, tak si s tím prostě nelamte hlavu. Stroj nemusí zářit přes celou místnost, hlavní je dát mu šanci šít.
Dřevěnou desku, pokud není zničená, stačí vyčistit, nebo lehce přebrousit a napustit voskem. Žádné laky, jsou nepřirozené. Pro mne je zase důležité, co ten stroj zažil a aby se dal používat a případné šrámy jsou jen přirozené jeho věku a práci, kterou odvedl.

Pan M. stroje nejdříve jen čistil, ale naučil se je i seřizovat. Bylo to nezbytné, protože tolik strojů jsem nemohla nosit k opravářům. A pokud stroj byl ve špatném stavu, neviděli mě rádi. Takový stroj zabere hodiny a hodiny práce a nikdy to nekončí, protože i když už je funkční, tak se občas něco vysype a je potřeba hledat způsob, jak jej opravit, případně sehnat stroj stejný a složit ze dvou  jeden.

Stejně jako dnes máme průmyslové stroje a stroje domácí, případně speciální, tak tomu bylo i dříve. Některé stroje jsou subtilnější konstrukce a byly určené na domácí šití, Opravy, šití prádla a  podobně. Stroje krejčovské jsou bytelnější a ty už snesou větší zátěž. Speciální stroje byly i na kůži, případně dalš speciálky. Když někdo o šlapacím  stroji napíše, že prošije i plech, tak o nich moc neví. Já bych dodala ano, prošije, ale jen jednou.
Naprostý ideál staršího stroje je ten, který jsme zdědili a nikdo na něm moc nešil. Známe jeho historii a máme k němu osobní vztah. I když já mám osobní vztah ke všem svým strojům a nezdědila jsem, bohužel, žádný.

Když se mne ptáte na stroj, tak nejčastěji je to kvůli quiltování, nebo naopak kvůli prošívání silných látek, případně kůže.
Co se quiltování týká, tak mám vyčleněné dva stroje na kterých quiltuji. Velký Mundlos a malou domácí Ladu. Mundlos je stroj s ramenem 27 cm  a používám na deky. Je to stroj krejčovský, tudíž má parametry jako stroj průmyslový. Jako takový byl ale ve své době velmi drahý a tak kdo si ho koupil, tak ho už využíval k obživě. Takže jsou často ve špatném stavu a teprve třetí Mundlos, který jsem koupila byl vhodný, ale musela jsem si do něj sehnat vhodné cívkové pouzdro z jiného starého stroje. Tento stroj je nejen vhodný proto, že má dlouhé rameno, ale také je stavěný na větší zátěž. Quilter Tim Latimer quiltuje na Singeru 66, ale neměl jen jeden, stroj takový nápor nevydržel. Malou Ladu 77 (tedy stroj domácí) používám na malé projekty. Takže když to shrnu, většinou se mi podařilo quiltovat na každém stroji, ale ne na každém tak, abych byla spokojená. Na druhou stranu pokud se naučíte šlapat, je mnohem jednodušší regulovat rychlost stroje na šlapacím stroji než na starší elektrice. Pokud budete používat stroj krejčovský počítejte s tím, že budete muset trochu víc zabrat nohama, aby se podařilo stroj ušlapat.
Na quiltování je tedy důležitá dobrá kondice stroje. Já jsem doplnila svoji stránku o QUILTOVÁNÍ o poznámky Vintage. Obecně tedy ano, jsou super na quiltování. Pokud najdete vhodný stroj, udělá úžasnou službu. Nejsou tak citlivé na druhy nití jako stroje elektronické, ale tím nenabádám, aby se nepoužívaly kvalitní nitě na quiltování.

Co se týká silných materiálů, kovový šlapací stroj prošije i vyšší vrstvy, ale stavěné na to nejsou všechny. Také je potřeba uvědomit si, že stroje, které byly konstruovány pro domácnost, měly většinou kratší stehy (Lada 77 jen 3mm steh). Často jsou jejich patky bez kloubu, pevné, nepohyblivé a rozdílné výšky materiálu, třeba při šití tašky, špatně zvládají. Nekoupíte na ně teflonovou patku, pokud mají atypické uchycení patek. Takže tady opatrně, volila bych spíše novější typy šlapacích strojů nebo stroje krejčovské. Spousta strojů má patky typizované a pak se dá dokoupit patka, která bude sedět. Typizované jsou už i ty staré, ale zase ne všechny.

Dalším častým dotazem je kde sehnat patky a náhradní díly. Ideál je koupit identický stroj s výbavou. Nebo se dívat po inzerátech, občas někdo tyto díly nabízí.

Člunky a chapače: Nejstarší stroje mají člunek, říká se mu lodičkový. Ten existuje ve dvou provedeních: přímočarý a novější s pohybem po kruhovém oblouku (Vibrating shuttle). Tyto stroje šily rychlostí 600 - 800 stehů za minutu, takže poměrně pomalé.
Chapače jsou vlastně vždy rotační (horizontální nebo vertikální) vytvářejí rotační pohyb a kyvně, rovnoměrně nebo nerovnoměrně. U nás se na jsou na domácích strojích většinou chapače kyvné CB (Central Bobbin). Od 50 let se začaly objevovat u značky Lada i rotační. Singery měly asi nějvětší škálu různých typů chapačů, včetně horizontálního nebo  prstencový chapač, který je svou podstatou také kyvný.
Rotační chapače byly spíše na krejčovských strojích a to i u našich strojů Lada v době meziválečné. Dělí se ještě na další kategorie, ale to už je odbornější, to nechám zkušenějším.
Kyvný nebo rotační chapač? S těmi se asi setkáte nejvíce, i když například Singery měly různé systémy, včetně chapače horizontálního. Na obrázku je pouzdro pro chapač rotační a kyvný. Ten kyvný má zobáček. Práce je dána už jejich názvem. Já jen napíšu svoje postřehy. Pokud stroj šije jen rovně, nevidím zásadní problém. Nemluvě o tom, že často zavrhovaný kyvný chapač má nejpěknější stehy, protože nit není přetočená při přechodu přes chapač.
Stroje s rotačním většinou bývají rychloběžné. Ty s kyvným chapačem pomalejší. Ale já si myslím, že u šlapacího stroje, to není nic závažného. Pokud chcete šít rychle, pak jedině elektrický stroj. Šlapací stroj má svoje kouzlo, kterému jsem já osobně propadla a není lepší relax. Když mi na jeden z nich M. přidělal motor, byla jsem nešťastná a nešila na něm.

Patky: Pro chapače a cívky platí, že některé jsou typizované a je možné náhradní díly dokoupit. Totéž se dá říct o patkách. I dnes se dají dokoupit, protože jsou typizované. Platí tady stejné pravidlo jako dnes, levnější stroje mají nízké patky, průmyslové a dražší stroje, pak patky vyšší. Patky s vyšším uchycením se používaly na stroje určené pro krejčí, tedy jakési průmyslové. Nízké uchycení patek bylo pro domácí stroje.
Patky zleva: Lada, Singer, Mundlos, krejčovský Pfaff

A když už si takový stroj pořídíme, tak jim prostě musíme prominout jejich nedostatky. Nemohou konkurovat moderním strojům se všemi jejich vychytávkami. I když některé, zvláště Singery i Pfaffy, měly spoustu zajímavých patek a to včetně ruffleru (obyčejná řasící patka byla téměř samozřejmost), nebo kráčející patky. Téměř každý stroj měl vodítko k udržení lemu, případně lemovač k zakládání lemu. Pro stroje, které mají jen rovný steh, se prodávala patka na entlování. Vyráběla se dokonce i u nás, ukážu.

Jedna důležitá rada. Tyto stroje potřebují Vaši péči. Je potřeba je více mazat. Kyvný chapač obzvlášť. A nezapomeňte shazovat pohonný řemen po každé práci, protože jinak se vytahuje.

Jeden obrázek z návodu:

ODKAZY

Pokud máte zájem si o strojích něco přečíst, tak samozřejmě Wikipedie. Pak bych doporučila TYTO STRÁNKY. Je na nich i spousta odkazů. A pokud Vás zajímají stoje značky Lada, tak zajímavý článek je TADY.
Pokud chcete quiltovat na Singerech, tak koukněte TADY.
A pokud chcete zjistit něco o Vašem stroji, tak koukněte k LIKAF na její blog, má tam zajímavé informace, včetně odkazu na stránku o strojích Singer.
Pokud máte Singrovku a chcete si najít, jak starý je váš stroj, tak je to jednoduché. Rozcestník na hledání najdete TADY
Můj Singer  má číslo 263272 je tedy typ 28K. Rok 1906

Pokud máte ve výbavě nějaké patky a nevíte k čemu jsou určené tak zkuste nahlédnout SEM.

Kdo hledá manuál ke svému stroji (jedná se o stroje zahraniční), tak jsem našla zajímavou stránku na ISSUU - TADY. Nejedná se o placené stránky.
Další můj článek o starých strojích TADY  a samozřejmě na celém blogu.😁.

Jedna vychytávka co s dlouhým řemínkem. Někde jsem četla radu, namočit do vody. Ano, zkrátil se, ale poněkud moc. Vymyslela jsem, že řemínek pouze navlhčím. Přiměřeně, přiměřeně, do rána uschne a délka bude zase OK.

MOJE STROJE

Moje stroje a jejich složení se změnilo za dobu, než jsem článek napsala. Nicméně video zde nechávám. 

Než se budu věnovat jednotlivým strojům, tak ještě jsem natočila nějaká videa jak se šije na šlapacím stroji. Nejdříve rada z návodu na Ladu 77.

Teď moje videa. Nešlapu jednou nohou, ale používám obě a to tak, že jednu mám více na špičku a jednu více na patu.  Dá se tak spolehlivě zastavit, rozjíždět a polohovat jehlu nahoře dole bez toho, že bych musela ručně rozjíždět hnací kolo a tím si blokovala jednu ruku. Stroj má sice hluché místo, ale to jde obejít tím, že si lehce našlápnete a i když jde kolo na opačnou stranu, tak se uvede do pohybu a pak je možné změnit směr. Chce to praxi, ale jde to a obě ruce mám stále volné.

PÁR RAD PANA M. JAK ČISTIT STROJ.

Každý starší stroj je potřeba nejdříve důkladně očistit od nánosů starých olejů. I kdyby nebyl příliš znečištěný, přece jen se často nepoužívaly oleje zrovna kvalitní, takže musí pryč. A to především z nejdůležitějších míst jako je chapač a kluzná ložiska. Nejjednodušší je silnou vrstvu oškrabat nožem nebo kuchyňskou houbičkou a do čista vyleštit. Stroj se musí umýt nějakým benzínový, terpentýnovým nebo olejový čističem, aby nezůstaly kousky nánosů. Před zprovozněním stroje opět namazat, nejlépe podle návodu. Namazat hodně a přebytečný olej otřít.

Pokud je na stroji rezavé místo, je potřeba jej přebrousit pastou a znovu přeleštit.

POZOR na různé saponáty a leštidla. Nesmí za stroj, protože mohou ničit zlaté zdobení stroje.

A teď představím stroje, které vlastním. Budu psát o jejich výhodách jak je vidím já, jejich uživatel.

VIKTORKA - MUNDLOS ORIGINAL VICTORIA 250 Z

Viktorka byla můj první šlapací stroj. Nic jsem o nich nevěděla a chtěla jsem šlapací stroj k rodičům na chalupu. Koupila jsem ji na inzerát. Byla celá polepená samolepicí tapetou v barvě světlého mramoru. No na tehdejší dobu za dost velký peníz jsem ji koupila a myslím, že to byl dobrý start do světa šlapacích strojů a od šití na šlapáku mne rozhodně neodradila. Viktorka je stroj rychloběžný a ještě entluje, takže na základní šití je naprosto dostačující. Polohování jehly vlevo je funkce, která umožňuje docela jednoduchým způsobem vyšít dírku. Má patky vysoké, tedy takové, jaké mají průmyslové stroje a je to vlastně stroj krejčovský. Ovšem v malém provedení, rameno je asi 20 cm. Má tedy i kolenní páku na zvedání patky, což je pro mne velká výhoda, jsem na ni zvyklá.  Naučila jsem se na ní šlapat docela bez problémů. Stroj jde lehce, prošije hodně vrstev. A jak už jsem psala, má patky jako průmyslové stroje, takže je možné i nějakou dokoupit. Dokupovala jsem teflonovou a s kolečkem na kůži. Viktorka má patek hodně, koukněte na video.
Musím říct, že jsem dlouho dobu netušila, že jsem si rovnou koupila jeden z nejlepších strojů.
Nevýhodou těchto strojů je, že byly poměrně drahé, takže byly i hodně používané. A tak jejich stav nemusí být uspokojující. Spíše naopak. Konstrukčně je u ní problém s vnitřním jutový článkový řemenem. Ten mi praskl a byl dost problém sehnat náhradu. Tyto řemeny jsou s různým počtem článků a s různou šířkou. Pokud se něco takového přihodí, pak je to docela problém, ale nakonec to šlo řešit.

MUNDLOS ORIGINAL VICTORIA 260 - krejčovský

Dobroš, Valent, Ladínek, Silvestr

Ano, mám čtyři. Jen jeden quiltuje a jen ten jeden má originální díly, jinak byly v takovém stavu, že musely přejít pořádnou rekonstrukcí. Valent je z krejčovské dílny v Opavě a je v nejhorší kondici. Používám jen na riflovinu a silné materiály, ale musí se nějak ještě opravit, má spoustu neoriginálních dílů, nejde regulovat steh od rovného šití do entlu. Je docela možné, že ho i odstavíme úplně.  Jediný Ládínek je schopen quiltovat, protože byl u krejčího, který na něm šil jen pro sebe a tak je jediný ve slušném stavu. Dobroš i Silvestr musel být upraven a to chapačem z Veritasky. 

Jsou to těžké krejčovské stroje, je docela těžké je ušlapat. Oproti malé Viktorce mají rameno 27 cm a výhodou je, že nemají vnitřní řemen (popisovala jsem problém u Viktorky), ale táhlo. I tyto stroj jsou rychloběžné a tudíž oproti malým domácím strojům šití při stejné intenzitě šlapání vyšší rychlostí.

MINERVA

Pavlínka, Libuška, Modrá

Minerva je český stroj. Dělal se i v krejčovské verzi, ale je málokdy k vidění,ale občas se v inzerátech vyskytne. Nemám žádné vzácnosti a od některých nemám ani původní stoly. Mám M 16 (na horním obrázku), 124 a 126. Ještě, někdy možná přidám jednu co mám vysněnou.  Ne vždy je dobrá doba, buď dostal přednost jiný stroj, nebo je daleko.

Jinak jsou to dobré stroje. Na Pavlínce quiltuji. Problém těchto strojů je poruchové navíjení spodní nitě a přímo u tohoto modelu je to zpátečka, která se mi zasekává a bez nového dílu je neopravitelná. Verze staršího stroje se zpátečkou nahoru dolů, je praktičtější. Minervu 124 jsem používala na šití rifloviny. Naprosto bez problémů. 

LADA

Vedle Minervy asi nejznámější český stroj. Pro vývoz se vyráběl pod značku Heros. Na prvním obrázku je Lada 77, získala jsem ji za odvoz. Tu už, bohužel nemám. Nepřežila opravy a prasklo táhlo. Chtěla jsem ji jako záložní stroj, když jsem jela předvádět quiltování na PPM a bohužel to nevyšlo. Takže si ji připomínám jen obrázkem. Mojí nejoblíbenější a při šití v dílně nejčastěji používanou je Lada 105. Je to stroj krejčovský a připomíná svými parametry současné quiltovačky. Kvůli místu jsem některé stroje postupně vyřadila z provozu a tak mi z aktivních strojů v zimní dilně zůstala právě tato lada a dva stroje Mundlos, pak Lada 77 a jeden Mundlos  ve skříňce, který sice není pojízdný, ale skříňka se hodí na rozpracované projekty a stroj je záložní kdyby byly potřeba nějaké nenahraditelné díly.

Mám už Ladu 77 jinou a kromě jí vlastní ještě stroje Lada 7, Lada 105, Lada 237 a 132.

Pište, prosím svoje dotazy a připomínky na mail uvedený v kontaktech. Zapracuji do článku, co vás zajímá. Děkuji. Jana